Přehled a aktuality ke kauze ARCA ke dni 16. 3. 2021
16. 3. 2021Reakce IFIS na vyjádření dlužníka Františkovy Lázně Savoy, a.s. k zajištění částky 50 mil. Kč z prostředků společnosti Remedis s.r.o.
29. 3. 2021KAUZA INSOLVENCE ARCA INVESTMENTS A.S. Konkursní noviny
1) Jaký je Váš názor na další vývoj v případě insolvenčního řízení na majetek Arca Investments a.s.?
2) Domníváte se, že by řízení za současného stavu věci, kdy Městský soud v Praze odmítl návrh společnosti Arca Investments na insolvenční řízení v České republice pro údajnou nepříslušnost soudu, má přesto v České republice probíhat?
3) Přiklonili byste se k případnému návrhu Arca Investments a.s. na reorganizaci, případně za jakých podmínek?
ADVOKÁT JUDR. PAVEL KORMAN
S ohledem na odůvodnění odvolání proti usnesení o zastavení řízení z důvodu nedostatku mezinárodní příslušnosti, které podali mnou zastupovaní klienti, i další účastníci řízení, očekávám, že odvolací soud toto rozhodnutí zruší, a že následně dojde k rozhodnutí o úpadku a vedení hlavního insolvenčního řízení v ČR. S tím bude souviset otázka naplnění podmínek pro případné rozhodnutí soudů SR o vedení vedlejšího insolvenčního řízení. Další vývoj řízení bude záležet na procesní aktivitě stran. Mnou zastupovaní klienti mají zajištěno uplatnění svých práv jak v ČR, tak v SR.
Jak jsem uvedl, jsem přesvědčen, že COMI dlužníka (Arca Investments, a.s.) je v Praze. Důvody jsem uvedl v podaných odvoláních. Klíčové je to, že drtivá většina přihlášených věřitelů vnímala po celou dobu jejich vztahu s dlužníkem, že tento je řízen z Prahy. A že projevili vůli, aby insolvenční řízení bylo vedeno v ČR. A to nejen skrze podaná odvolání, ale i skrze tvrzení uvedená v přihláškách svých pohledávek, nebo prostřednictvím dotazníkového šetření provedeného dlužníkem. To ale nevylučuje možnost vedení vedlejšího insolvenčního řízení v SR, pokud pro to budou splněny podmínky.
Dlužník návrh na povolení své reorganizace podal ve svém insolvenčním návrhu z 3.1.2021. V tomto návrhu podal jistou rámcovou představu o uvažované reorganizaci, nicméně předpokládám, že pro kvalifikované rozhodnutí bude potřeba více informací. Otázka podpory tohoto návrhu ze strany mnou zastupovaných věřitelů bude na pořadu dne nejpozději před konáním první schůze věřitelů. Podstatné bude, jak další informace dlužník poskytne, a to nejen o připravované reorganizaci, ale i o stavu jeho majetkové podstaty a nakládání s ní v minulosti. Ve vztahu k připravované reorganizaci bude mnou zastupované věřitele zajímat také otázka zajištění jejího financování, kontroly věřitelů nad jejím prováděním, a dále způsobů a zdrojů uspokojení pohledávek věřitelů. V tomto hodnocení bude relevantní i postoj prozatímního věřitelského výboru dlužníka a jím získané informace, jakož i míra transparentnosti přístupu dlužníka ve vztahu k němu. Vzít v úvahu bude také nutné postoj insolvenčního správce.
MGR. MAREK INDRA, MAJORITNÍ VLASTNÍK IFIS BRNO
Další vývoj v insolvenčním řízení se bude odvíjet od výsledku odvolacího řízení vedeného u Vrchního soudu v Praze. Právní experti IFIS se shodují, že Vrchní soud v Praze může napadené rozhodnutí pouze změnit tak, že vysloví mezinárodní příslušnost českých soudů nebo rozhodnutí o mezinárodní příslušnosti vrátit zpět do rukou Městského soudu v Praze; proti obsahu četných odvolání věřitelů nemůže napadené rozhodnutí obstát. IFIS, jako správný investor, však počítá i s variantami, které jsou, byť jen málo pravděpodobné. IFIS je připraven hájit pohledávky své i svých klientů v insolvenčním řízení vedeném,jak před soudy v ČR, tak před slovenskými soudy. Na obě varianty jsme stále velmi dobře připraveni.
V dosavadním průběhu insolvenčního řízení na majetek Arca Investments a.s. bylo, myslím, jednoznačně osvědčeno, že hlavní středisko zájmů tohoto dlužníka je na území ČR. IFIS tento postoj zaujímá již dlouhodobě. Postupně se k němu přidali další věřitelé i samotný dlužník. Soudy nemohou bez dalšího přehlížet postoj tak početné skupiny věřitelů. Evropské právo při posuzování COMI (hlavní středisko zájmů dlužníka) klade největší důraz právě na názor věřitelů. Názor IFIS na tuto otázku je pevný a jsme připraveni ho hájit i nadále. Vedení hlavního insolvenčního řízení na území ČR nevylučuje, aby související úpadková řízení probíhala na území jiných států, zejména na Slovensku. Tato tzv. vedlejší úpadková řízení upravuje evropské úpadkové právo a mohou pomoci navýšit míru konečného uspokojení všech věřitelů Arcy Investments, a.s. To podstatné, pokud jde o úpadkové řízení Arcy, se ale musí odehrát před českými soudy.
Reorganizace Arcy Investments, a.s. je velkou neznámou. Věřitelé v této chvíli nemají od dlužníka (Arcy Investments, a.s.) dostatek informací o rozsahu jeho majetku a o způsobu, jakým by reorganizace probíhala. Dlužník musí věřitelům poskytnout více informací a dát jim možnost důkladně zvážit, zda jeho návrh na reorganizaci je skutečně to nejlepší, co může věřitele potkat. Svou roli bude hrát také přístup dlužníka k povinnostem, které mu z probíhajícího insolvenčního řízení plynou. Souhrn všech těchto aspektů, a také řady dalších okolností, jako je stanovisko soudu, který by měl při schvalování reorganizačního plánu konečné slovo, rozhodne o úspěchu nebo neúspěchu reorganizace Arcy Investments, a.s. Hlasy věřitelů hrají v reorganizačním procesu významnou roli. IFIS nehodlá jen přihlížet a vahou hlasů svých pohledávek a pohledávek, které zastupuje, bude v tomto procesu aktivně vystupovat.
JUDR. MICHAL ŽIŽLAVSKÝ, AK ŽIŽLAVSKÝ, PRAHA
Myslím, že tento případ vejde do historie, stejně jako například kauza H-System. Rozdíl bude jen v tom, že bude mít větší dopad na pověst české justice, protože na rozdíl od H-Systemu lze celé řízení sledovat ve veřejném insolvenčním rejstříku. Případ tohoto typu, kde jsou ve hře miliardové hodnoty, a jehož výsledek dopadne na ekonomickou situaci tisíců podnikatelských i nepodnikatelských subjektů, logicky vyvolá debaty nejen v právních kruzích. Již dnes se diskutují některé kuriozity. Připomínám, že aktuálně probíhající insolvenční řízení Arca Investments bylo zahájeno 20. ledna 2021, kdy byl zveřejněn dlužnický insolvenční návrh, a kdy byla vydána příslušná vyhláška. Již téhož dne, tedy rovněž 20. ledna 2021, soud zastavil řízení pro údajnou mezinárodní nepříslušnost českých soudů. První téma, které se diskutuje, je to, že soud zdůvodnil své rozhodnutí převzetím závěrů ze staršího rozhodnutí v jiném řízení, aniž se zabýval odlišnými tvrzeními účastníků v novém řízení. Druhé téma se týká toho, že soud své rozhodnutí argumentačně opírá o 14 let starou diplomovou práci studentky Masarykovy univerzity v Brně, která byla publikována devět let před přijetím nařízení o insolvenčním řízení, které dopadá na hodnocení mezinárodní příslušnosti českých soudů. Třetí téma je, že jde zřejmě o historicky nejrychleji vydané rozhodnutí soudu o návrhu dlužníka, který řeší pohledávky tisíců věřitelů v objemu miliard korun. Je v lidských silách vyhodnotit za jeden den 155 bodů skutkových tvrzení s hutnou právní argumentací, na 37stranách právního textu, nepočítáme-li přílohy? Bylo prováděno nějaké dokazování, nebo soud může rozhodnout bez provádění dokazování? K tomu připomenu, že jen dlužník identifikoval 27 listinných důkazních prostředků. Ze soudobé odborné literatury také plyne závěr, že soud má provádět dokazování okolností vylučujících domněnku COMI podle sídla dlužníka z úřední povinnosti. Mohli na podaný insolvenční návrh během jednoho dne, před rozhodnutím soudu, reagovat další věřitelé dlužníka? Že o to zájem měli, potvrzuje skutečnost, že se krátce po rychlém rozhodnutí soudu přihlásily do řízení řádově stovky věřitelů. Když to shrnu, tak se poměrně bouřlivě diskutuje otázka, zda soud prvního stupně nerezignoval na řádné zkoumání své mezinárodní příslušnosti podle pravidel evropského práva.
Plyne mi to ze skutkových tvrzení insolvenčních navrhovatelů a dalších účastníků řízení, publikovaných v insolvenčním rejstříku, a z obsahu navržených listinných důkazních prostředků. Podle mého názoru se jimi soud prozatím nezabýval v potřebném rozsahu, neprováděl jimi dokazování a nevypořádal se s nimi způsobem, který plyne z platných norem evropského insolvenčního práva.
Ano, pokud by insolvenční řízení probíhalo v České republice, která má transparentní a důvěryhodný proces soudní reorganizace. Samozřejmě za podmínky, že bude ekonomická nabídka dlužníka věřitelům vyšší, než uspokojení v konkursu, jak požaduje zákon. Celou situaci vnímám tak, že nejen věřitelé s pohledávkami v řádu set milionů korun, které zastupuji, ale i další české korporace a lidé v postavení věřitelů dlužníka Arca Investments, by velmi ocenili, kdyby jim české soudy dokázaly poskytnout právní ochranu v jejich obtížné situaci. Nestane-li se to, bude to mít negativní dopad na jejich ekonomickou kondici, byznys, zaměstnanost i příjmy státního rozpočtu. A ze státního rozpočtu se, jak známo, financuje i provoz justice. Výrazný propad daňových příjmů se může projevit i v možnostech financování této veřejné služby.
JUDR. JAN LANGMEIER, ADVOKÁT A INSOLVENČNÍ SPRÁVCE SE ZVLÁŠTNÍM POVOLENÍM
Naše advokátní kancelář představila v úterý 9. března nový pohled na celý případ Arcy. Dle našich analýz je ke skupině Arca potřeba přistupovat jako k takzvané „černé“ bance, protože je z podstaty svojí dlouholeté činnosti skrytou bankovní institucí. Soustavně vydávala směnky (popř. dluhopisy v rámci skupiny), přijímala tedy „vklady“ od veřejnosti a „poskytovala úvěry“. Nikoliv veřejnosti, ale svým firmám. Z těchto důvodů jsme na společnost Arca Investments a.s. podali nový návrh na insolvenční řízení, kde popisujeme důvody, proč je třeba na ni pohlížet jako na finanční instituci. Takové insolvenční řízení probíhá jinak než klasické, mimo jiné se do něj může zapojit Česká národní banka, resp. může využít nástroje k řešení krize finanční instituce (mimo insolvenční řízení). To je vývoj, kterým by se dle mého názoru mělo toto řízení ubírat.
Pokud bych měl mluvit o návrhu na insolvenční řízení, které na sebe podala na začátku roku samotná Arca Investments u Městského soudu v Praze, tak jsem si jistý, že by v České republice probíhat nemělo, pokud bychom o Arce hovořili jako o běžné obchodní korporaci. COMI, tedy určení místní příslušnosti, v tomto případě hovoří jasně. Arca je slovenská skupina, nikoliv česká. Městský soud v Praze už to řekl dvakrát, Vrchní soud jednou a neočekávám, že by v rámci odvolání Arcy měl říct něco jiného. To ovšem neplatí právě u návrhu na insolvenční řízení, který podala naše advokátní kancelář Langmeier & Co. a ve které popisujeme důvody, proč je třeba na Arcu pohlížet jako na finanční instituci, resp. černou banku. V případě finanční instituce je totiž možné řešit insolvenční řízení v České republice, a to podle zvláštních pravidel, která upravuje insolvenční zákon.
Neříkám, že reorganizace není možná. Ale vedení Arcy, respektive předseda představenstva Rastislav Velič o reorganizaci zatím jen mluvil, žádný konkrétní plán soudu ani věřitelům nepředstavil. Působí to na mě, že pan Velič pouze hraje o čas. Umím si ale představit, že pokud by do celého řízení vstoupila Česká národní banka, mohla by takovou restrukturalizaci provést ona. To už ale bude záležet na vývoji v příštích dnech a týdnech a zejména na postoji samotné ČNB. Navíc úpadek finančních institucí má v insolvenčním zákoně speciální úpravu, nejednalo by se tedy o klasickou reorganizaci či klasický konkurz, jak ho známe z běžných insolvenčních řízení.
Informační linka k obchodnímu případu: +420 511 192 733
E-mail: arcapohledavky@ifis.as